Česky|English|По-русски

Stomatologické centrum

Call centrum:
+420 235 360 133

Pohotovostní služba mimo ordinační hodiny:

Praktický lékař a pediatr
+420 724 300 301

Podmínky zubní pohotovosti

Canadian Medical Care
Praha 6, Veleslavínská 1/30

Ukázat na mapě
Pondělí: 08:00–18:00
Úterý: 08:00–20:00
Středa: 08:00–20:00
Čtvrtek: 08:00–20:00
Pátek: 08:00–18:00
Sobota: 09:00 – 14:00

Canadian Medical Care
Praha 4, V Parku 2308/8

Ukázat na mapě
Pondělí: 08:00–18:00
Úterý: 08:00–18:00
Středa: 08:00–18:00
Čtvrtek: 08:00–18:00
Pátek: 08:00–18:00

Jak máme otevřeno během letních prázdnin?

Jak máme otevřeno během státních svátků?

Lékarna Canadian Medical Care

Praha 4, V Parku 2308/8
Ukázat na mapě
Po – Pá: 7:30 – 18:30

Dentální hygiena: podstatná součást péče o zdraví zubů

Proč pravidelně docházet na dentální hygienu? A jak vlastně vypadá čas strávený se zubní hygienistkou? K jakým komplikacím může vést zanedbaná péče o zuby? A máme si je skutečně čistit bezprostředně po každém jídle? Tyto i další otázky zodpovídá na následujících řádcích naše dentální hygienistka Mahulena Stoklasová, DiS.

Co vlastně je dentální hygiena a proč by na ni lidé měli chodit?

Jde o preventivní výkon, jenž si klade za cíl odstranění zubního kamene, povlaku na zubech a jiných nečistot, které nemají v dutině ústní být. Díky dentální hygieně dochází k redukci bakterií, tedy i ke snížení rizika infekce, paradontitidy a také k prevenci zubního kazu, protože i ten má bakteriální původ. Bakterie v ústech se tak redukují na určitou úroveň, kterou je imunitní systém schopen zvládat. Je ale třeba vědět, že přítomnost bakterií v dutině ústní je zcela přirozená, nejde o sterilní prostředí. Důležité je udržet bakterie v určité míře, aby nedošlo k propuknutí zánětu nebo aby se neobjevil kaz.

Jak často se na dentální hygienu objednávat?

Na prevenci se dochází jednou za šest měsíců, tedy dvakrát ročně. A to z toho důvodu, že efektivita čištění především u zadních zubů ani s používáním mezizubních kartáčků a nití většinou není tak vysoká. Pro pacienty totiž není snadné se k zadním zubům dostat, a co člověk nevidí, to ho až tak netíží, navíc zánět dásní či kaz v počátečním stadiu nebolí a nijak se neprojevuje. Zpravidla jednou za půl roku je tedy třeba mezizubní nánosy odstranit. Pravidelné návštěvy mají i podtext psychologický: ať je pacient sebepečlivější, časem motivace klesá a zájem o zubní hygienu je u něj nižší. Takže je třeba v něm opakovaně probouzet nadšení pro čištění, celý proces mu znovu vysvětlit a podporovat ho v tom, že to dělá správně, popřípadě nějaký postup upravit, nedělá-li něco zcela dobře. Zubní hygiena je tedy mimo jiné vlastně podpora pacienta ve správné péči o zuby.

Pravidelnost je důležitá. Efekt je pak i v tom, že díky pravidelným návštěvám je čištění u nás rychlejší, pacientovi příjemnější a je více času na instruktáž i podporu. Když k nám lidé chodí pravidelně, nánosů na zubech mají méně. U pacientů, kteří chodí nepravidelně nebo po delších časových úsecích, většinu času určeného pro zubní hygienu zabere čištění. Přitom čím déle nános v ústech je, tím odolnější je vůči odstranění; pak to může být citlivé, až bolestivé, méně příjemné a zdlouhavé.

Můžete čtenářům přiblížit, co je zubní kámen a jak vzniká?

Primárně se na zubech tvoří plak, což je povlak, jenž vzniká částečně ze slin a částečně ze zbytků jídla. Tento plak mají rády bakterie, které žijí v podstatě z toho, co my sníme, je to pro ně výživa. Plak se na zubech tvoří pořád a právě to, že někdo vynechává mezizubní hygienu nebo si nedostatečně čistí zuby a povlak kvůli tomu na zubech zůstává, způsobuje vznik zubního kamene, tedy plak dále tvrdne, až se z něj stane zubní kámen. Jedná se čistě o fyziologický proces – někomu se tvoří zubního kamene míň, někomu víc, někomu se tvoří měkký, tedy relativně snadno odstranitelný a zpravidla ho bývá hodně, jinému se tvoří tvrdý, ale v menším množství. Úplně se tvorbě zubního kamene víceméně zabránit nedá.

V čem zubní kámen škodí a proč je třeba ho odstraňovat?

Kámen v sobě obsahuje bakterie, a protože už se nedá vyčistit kartáčkem a běžnou domácí péčí, v dutině ústní zůstává stále lokální riziko zánětu. To má vliv také na celkové zdraví organismu, zejména u pacientů, kteří mají problémy se srdcem či s plícemi. Ale i lokálně představuje zubní kámen problém – dráždí dásně, ty mohou být nateklé, citlivé, červené, může to začít bolet… Pak už jde o větší problém. Zánět může začít postupovat a podél kořene zubu pak začnou vznikat paradontální kapsy. V takovém případě se na etapy provádí hloubkové čištění v anestezii za pomoci k tomu uzpůsobených speciálních nástrojů, následně je třeba provést ještě antibakteriální proceduru.

Můžete v kostce shrnout, jaká rizika představuje, když se člověk o své zuby nestará?

Nejprve se hromadí plak, pak zubní kámen, který dráždí dásně, vzniká zánět dásní, z toho může být paradontitida. Dojde-li paradontitida tak daleko, že jejím následkem ustoupí příliš velké množství kosti, zub se uvolní, vyviklá a pacient o něj přijde. Důležité je vědět, že paradontitida se dá pouze stabilizovat, nikoli vyléčit a proto je potřeba toto onemocnění diagnostikovat co nejdříve. Znamená pro pacienta doživotní handicap, kvůli kterému musí povýšit svoji péči o chrup na co nejvyšší úroveň. Jakmile už jednou k takovému většímu postižení došlo, je o to více třeba, aby pacient chodil na pravidelné kontroly a na dentální hygienu, a to častěji – jednou za tři čtyři měsíce.

Co všechno se na naší klinice v rámci dentální hygieny provádí?

Nejprve si celý „terén“ prohlédnu, sonduju, zjistím, kde jsou jaké nedostatky, nečistoty… Na základě toho si udělám časový rozvrh a mohu připravit pacienta na to, kolik času nám procedura přibližně zabere. Pak následují čtyři fáze čištění. Nejdříve za použití ultrazvuku odstraníme největší nánosy nahrubo. Potom pokračujeme v odstraňování ručními nástroji – nečistoty z povrchu zubů se seškrabují pomocí speciálního ručního nástroje, jímž je možné dostat se i do mezizubních prostor. Následuje leštění přístrojem Airflow, tedy čištění za pomoci směsi prášku a vody – výhodou tzv. pískování je, že jemný prášek se dostane opravdu všude, i do úzkých mezizubních prostor apod. Dokončí se tak veškeré odstranění povlaků. U dětí se Airflow vynechává, neboť takové čištění u nich není nutné a navíc by to pro ně mohlo být hodně nepříjemné.

Poslední fází je depurace a polishing, což je v podstatě jedna procedura, která má dvojí efekt. Jde o odstraňování povlaku na zubech elektrickým kartáčkem a speciální depurační pastou, která je trochu hrubší než normální zubní pasta. Polishing je pak finální leštění, kdy se zuby úplně vyhlazují. Protože tzv. pískování je trochu nepříjemné na měkké tkáně, vynechává se při něm většinou oblast u dásní, která se pak dočišťuje právě v závěrečné fázi leštěním, což je k měkkým tkáním šetrnější.

Liší se v něčem zubní hygiena na naší klinice od jiných zařízení?

Dbáme na to, abychom pro naše klienty udělali v čase, který u nás na zubní hygieně stráví, maximum. Pacienti jsou občas překvapení, že naše vstupní vyšetření trvá 1,5 hodiny, zatímco jinde třeba jen 30 minut. U nás však všechny čtyři popsané fáze provádíme v celé dutině ústní, pečlivě a s maximálním ohledem ke klientovi. Důkladně vyčistit 32 zubů zkrátka nějakou dobu zabere a my tak máme dost času i na instruktáž, výběr vhodných pomůcek pro zubní hygienu a jakékoli dotazy pacienta, tak aby od nás odcházel dostatečně poučený a spokojený s výsledkem čištění.

Díky dostatku času si na modelu i v dutině ústní můžeme předvést správné užívání dentálních pomůcek – je to mnohem lepší než obrázky či jen samotný popis, protože jsou tak zohledněny individuální zvláštnosti každého pacienta, například čištění mezizubních prostor v místech, kde se zuby překrývají. Je samozřejmě možné uzpůsobit celou proceduru časovým možnostem pacientů a něco po dohodě zkrátit, většinou si pak ale takového pacienta pozveme na další kontrolu dřív než za půl roku.

Máte nějaká doporučení, čeho se vyvarovat ve stravě? Co našim zubům škodí?

Existují potraviny, po kterých se vyloženě nedoporučuje čistit si zuby, například po požití vína. Kyseliny z vína totiž způsobují mikroskopické eroze na povrchu zubů, sklovina je tedy měkčí, a pokud se v takové chvíli ještě pustím do čištění zubů, sám sebe poškodím víc, než když jedno čištění vynechám. Stejný vliv mají na povrch zubů pomeranče, citróny, fresh džusy, saláty s octovými zálivkami, mléčné kysané nápoje, zkrátka veškeré kyselé potraviny. Dá se to trochu vylepšit tím, že si člověk vezme žvýkačku, neboť žvýkáním se zvyšuje produkce slin v ústech, která je zásaditá, a tím se zneutralizuje ph v ústech. Čistit si zuby pak je vhodné nejdříve 30 minut po pozření takových jídel či nápojů.

© 2016 Canadian Medical Care, s. r. o.